Live tracking and statistics
Tisk

SOLO REX u VČSL Hradec Králové

Zdroj : Archiv časopisu Lesnická práce

  Psal se březen roku 1960 a na podnikové ředitelství Východočeských státních lesů přišla po úspěšných zkouškách ve Výzkumném ústavu lesního hospodářství v Oravském Podzámku, další jednomužná řetězová pila. Výrobcem byla firma z tehdejší NSR, podobně jako předchozí Stihl (BLK), lesníkům známá z oblasti ochrany rostlin (postřikovače), začátečník v oboru motorových pil, značka SOLO bratrů Hanse a Hainze Emmerichů ze Sindelfingenu. Začátečník, který se ale pustil do nové konstrukce, dosud málo rozšířené, v Evropě jako vůbec první výrobce, pohonu řetězu přímo klikovou hřídelí.

  Pan Jiří Hladký z tehdejší Krajské správy lesů v Hradci Králové pilu pro časopis Lesnická práce novinku rozebral a ohodnotil z pohledu lesního provozu v třístránkovém článku a řekl bych že objektivně a reálně.

   Z výše uvedených snímků J. Kohouta je patrné, že první SOLO Rex u VČSL Hradec Králové, případně v ČSSR, byla takzvaná předsérie (pre-series). Napovídá tomu snímek vpravo, kde je dobře vidět kryt zapalovací svíčky, později nemontovaný, nad vzduchovým čističem !

  " Pila má dvoudobý, benzínový, vzduchem chlazený jednoválcový motor o výkonu 5,5 k při 5500ot/min. Pohonná směs - benzín míchaný s olejem - přichází do motoru přes bezplovákový karburátor, takže pila může pracovat v jakékoliv poloze. Pila je opatřena kovovou vodící lištou řetězu dlouhou 53 cm. Řetěz je poháněn přímo z klikové hřídele přes odstředivou spojku, na jejímž bubínku je řetězka. Obvodová, čili řezná rychlost je 14-15 m/sec, což je o 3-4m/sec více než u pily STIHL BLK. Pila SOLO je konstrukčně jednodušší neboť nemá převodovou skříň a nemá natáčecí lištu, není u ní ani vyřešeno automatické mazání. To vše snižuje počet míst, na kterých dochází nejčastěji k poruchám. Nákupní cena pily SOLO je ve srovnání s cenou pily STIHL BLK téměř poloviční. Ve prospěch pily SOLO také mluví vyšší výkon než u pily STIHL BLK."

 


Nutnost pracovat s mechanickým mazáním řetězu byla možná zdrojem počáteční nedůvěry k pile, ale používání ruční pumpičky se brzo vžilo a jak vím od pamětníků pila byla dost oblíbená. Nejčastěji uváděnou závadou bylo praskání startovací šňůry těsně pod ručkou, zaviněné bylo špatným odstraněním otřepů z výroby na kovové vložce ručky. Podstatnější závada se projevila u jednoho kusu pily a to zvětšená vůle ojničního ložiska na klikové hřídeli. Byla přisuzována celkově volnějším ojničním ložiskům pil SOLO REX oproti doposud používaným pilám všeobecně.

  Výkonnost pil SOLO však byla natolik jednoznačná, že roční byl stanoven na 3700 plm /plnometrů (dnes m3/ kubíků), oproti pouhým 1900 plm pro pily JMP 54 československé výroby.

Pohled na tabulku může trochu zavádět, neboť pily jako Stihl Contra a McCulloch 1-70 jsou sice uvedeny, avšak do lesní výroby významně ještě nezasáhly. Zajímavou hodnotou je porovnání maximálních otáček a řezné rychlosti. A také specifická váha ( dnes hmotnost), nevyznívá pro SOLO REX při obsahu motoru 125 cm3 vůbec špatně, přičemž údaj o váze (hmotnosti) ještě zpochybňuje každý pohled do zahraničních zdrojů (11,4 kg s lištou 43 cm).

 

SOLO REX stáj ve sbírce nizozemského sběratele.

  

Žák UŠL Klíny při odborném výcviku těžby dřeva. foto: archiv časopisu Lesnická práce    

   Pan Hladký vyslovil již tehdy zcela zásadní a do dnes platnou myšlenku, je s podivem jak se mění jen důvod jejího přehlížení. Dříve to byl nedostatek valut, malá invence našich konstruktérů, případně vazba na Sovětský svaz. Dnes to jsou nízké ceny za práci v lese. Jeden však přetrvává stále a to je ignorace reality státní mocí.

" Při nízké ceně za novou motorovou pilu SOLO je lépe koupit jednou za dva až tři roky novou pilu (pokud nebudou pily naší výroby), při výkonu 6-8 tisíc plm, než ji mít v provozu 5 až 6 let s ročním výkonem 2000 plm při nákladech na opravy dvojnásobně vyšších než je cena pily. Při zmíněném využívání motrových pil by se výkon i jejich rentabilita zdvojnásobila." 

 


Autor: admin